MILÍ BRATŘI A SESTRY

KNIHY POSELSTVÍ
Poselství 1. díl
Poselství 2. díl
Poselství 3. díl
Cesta 4. díl
Pochodeň pravdy 5. díl
Chrám věků 6. díl
Vesmírná jednota lásky 7.díl


VÝŇATKY Z KNIH
Co je to božství
Rada nejvyšších
Vesmír, inkarnace, karma
Amulety moci Atlantidy
Václav Havel
Očista planety Země
Spící prorok Edgar Cayce
O léčitelství
Rozdíl mezi sférou a dimenzí
O souboji dobra se zlem
O svobodné vůli…
Stvoření člověka
Geopatogenní zóny
Skupina Bílý Kužel
Samovznícení-Eliášův oheň
Kdo jsou Elohimové
Sexuální problematika
Přehled vedoucích planet Světlých sfér
Dotazy-křišťálové lebky, pyramidy…
Kdo jsou agregoři…
O umírání
Smysl lidského života, karma
Setkání s Aštarem
Písmenkové mantry
Zlatý avatar S.B.
Andělé z Atlantidy
Zákony Univerza
Duchovní slunce
Léčebné obrazy
Atlantida
Andělé strážní a ochranní duchové
Dělení reinkarnovaných bytostí
Duchovní vývoj a cesta sebevrahů
Rozhovor s Aštarem
Modlitba
Strom života
Zkoušky
Naše činnost na dvoře krále Artuše
Energetický průkaz
Konec éry Calijugy
Aura, její funkce a působnost
Poučení o mimozemšťanech
Tříbení a třídění bytostí…
Dopis Otce
Další poznatky
Knihy Hovory s Bohem
Andělé Světla

Smysl lidského života

Mnozí vidí smysl lidského života v péči o své milé, o svou rodinu, jiní v práci ve prospěch ostatních i svůj. Každý má poněkud jiný žebříček hodnot. Ale pravý smysl života je v péči o duchovní život svůj a svých bližních, neboť vše na tomto světě se vyvíjí. Jaký ten vývoj bude, záleží jen na vás. Budete-li láskyplní, bude směřovat váš vývoj ke Světlu, budete-li vysílat negativní vibrace jako je zloba, závist a zášť, budete směřovat ke zmaru. Čtyřicet let hrubě materialistické výchovy vás tvrdě poznamenalo. Věci esoterických věd vám zůstaly utajeny, protože bylo zakázáno vše, co odporovalo materialistickému pojetí světa. Někteří z vás tušili, jiní poznali, že existují ještě jiné, skryté světy, jako je svět duchovní, svět utajených nauk, protože nebylo žádoucí o nich vědět nebo mluvit. Abychom poznali, kam směřuje váš vývoj, musíme si říci něco o vzniku života, reinkarnačním vývoji a o umírání. Tím se dostaneme k otázkám, proč jsou na světě utrpení, války a bída. Nebudu mluvit o žádném náboženství, neboť je jedno, jak pojmenujeme Nejvyšší princip stvoření a lásky. Někdo v něm vidí Otce, jiný láskyplnou světelnou bytost, někdo vnímá jen čirý extrakt láskyplného vyzařování. Na ničem jiném nezáleží, ale na čem záleží je to, jací vy sami v srdci jste. Jste-li prosti připoutanosti k statkům hmotným či bytostem, neboť vše je pomíjivé a vaše připoutanost je brzdou vašeho duchovního rozvoje a přináší utrpení. Člověk nemá být lhostejný ke svému okolí, má pomáhat skutkem i slovem všude, kde je třeba, ale nesmí být připoutaný k žádné osobě, věci či místu, neboť připoutanost není ta pravá láska. Pravá láska poskytuje svobodu a svobodný vývoj milované osobě tak, jako Otec ponechává nám svobodnou vůli a pomoc nám poskytuje jen tehdy, žádáme-li ho o to. Připoutanost však svazuje, bere svobodu všem bytostem, protože připoutaný člověk si sice myslí, že miluje mnoho, ale ve skutečnosti miluje jen sebe. Mnohý z rodičů si myslí, že pociťuje ke svému dítěti pravou lásku, ale běda, jde jen o připoutanost. Proč? Protože nejraději by za své dítě vše dělal a rozhodoval. Chtěl by, aby bylo úspěšné tam, po čem on marně toužil a čeho se jemu nedostalo, ale už se neptá, touží-li po tom jeho dítě, nebude-li naopak nešťastné, bude-li se nutit do rolí, které mu jeho rodiče vnucují. To není pravá láska, to je sobectví a pýcha, ješitnost, protože při těchto projevech myslí rodiče převážně na sebe, na své pocity. Takový rodič zbavuje své dítě přirozeného vývoje, aktivity a samostatnosti. Tím bere na sebe zodpovědnost za jeho život a přebírá na sebe jeho karmu.

Vraťme se ke vzniku života. O tom se v současnosti mnoho diskutuje, zejména ve vztahu k zákonu o interupci. Mnozí tvrdí, že plod v lůně matky ožívá a získává vlastního ducha teprve okolo porodu, do té doby že se zdržuje pouze v okolí plodu. Jiné nauky tvrdí, že plod ožívá teprve v pátém měsíci, kdy matka prvně registruje pohyby. Z toho proto nezbytně vyplývá, že by přerušení těhotenství nebylo nevhodné. Vědci však dokázali, že tyto teorie jsou liché. Na svých filmech zachytili nejen oplodnění vajíčka spermií, ale mají záběry, kde je zachycena úzkost zárodku, který při přerušení těhotenství uhýbá před vražedným nástrojem. Je dokázáno, že plod je živý od okamžiku, kdy vajíčko bylo oplodněno a začalo se rýhovat. Nedivte se tedy, že mnozí poučení vystupují proti přerušení těhotenství, protože je to vražda. Někteří z vás namítnou, že při ohrožení matky má žena právo na tento zákrok. A já se vás ptám, může mít někdo právo na vraždu? Vždyť vůbec nic nevíte o tom, proč duch tohoto dítěte, které k vám přichází a kterého se chcete zbavit, si vybral právě vás. Je možné, že právě on měl být vaším sluníčkem či jedinou oporou ve stáří a nemoci. Také je možné, že jste se přerušením těhotenství zbavili starostí, bolestí a utrpení. Ano, ale tu starost a bolest jste potřebovali prožít proto, abyste něco pochopili, abyste duchovně pokročili, protože je pravda, že utrpením rosteme nejvíce. Štěstí je sice nádherný zážitek, ale současně je to nesmírně náročný karmický mezník, který málokdo zvládne se ctí tak, aby byl pro něho přínosem. Je to vaše odměna i zkouška. Většinou se v tomto stavu zabýváte jen sami sebou a na ostatní již nemyslíte. Je málo těch, co se dokážou o své štěstí rozdělit a snaží se, aby i ostatní byli šťastní. Tento karmický mezník je vaší zkouškou, kdy máte osvědčit jak jste duchovně pokročili.

Opět se dostáváme ke slovu a pojmu karma. Souvisí úzce s pojmem reinkarnace. Hned vám vše vysvětlím. Souvisí to s vašim vývojem a koloběhem životů. Existují vývojové pásma, sféry a dimenze, kterými procházejí bytosti i jednotlivé planety, neboť vše se vyvíjí a mělo by spět k dokonalosti. Vaše planeta Země se nachází v nepříliš vysoké sféře a trojrozměrné dimenzi, kde občas něco zaslechnete o čtvrté dimenzi (záhadná zmizení). Donedávna na vaší planetě existovalo zlo a dobro přibližně v rovnováze. Je tedy jednou z planet, kde se může bytost očistit ze svých vin. Je tedy jakýmsi očistcem. Jiní razí teorii, že jste v podstatě trestnou planetou vzpurníků. Zamyslíme-li se nad tím blíže, zjistíme, že na tom něco je, zvláště, když vyslechneme pověst o planetě Faethón. Planeta Faethón byla obydlena lidskou rasou bílé barvy, kdy vývoj a rozum spěly mílovými kroky vpřed, ale láska a cit zaostávaly. Tak se stalo to, co se nezbytně stát muselo. Pokročilá civilizace počala hubit sama sebe a Faethónu hrozila zkáza. Těsně před smrtelným kolapsem této planety byly zbytky jejího lidu zachráněny pokročilými bytostmi jiných světů. Velitelem záchranných akcí byl Hospodin čili Jahve. Lidstvo Faethónu bylo rozvezeno na planety různých úrovní, dle své pokročilosti duchovní. Velká část byla převezena na planetu Zemi, jejímiž pravými obyvateli byli černoši. Krátce na to se Faethón roztrhal na mnoho kusů a jeden z nich je stále latentním nebezpečím pro vaši planetu Zemi. Záleží na vás, jaké vibrace bude lidstvo vysílat. Před lety jste se zachránili před srážkou s ním tak, že mnoho lidí začalo chápat lásku a její vibrace jako jedinou vaši spásu. Tak se také stalo. Vaše láskyplné myšlení vzbuzovalo vibrace, které úlomek Faethónu oddálilo do bezpečné vzdálenosti. Na krásné planetě Zemi jste byli jejími obyvateli přijati jako Bozi. Přiletěli jste z nebe dle předpovědí jejich zasvěcenců a měli pro ně nevídané dary, které byly v jejich očích zázračné. Další styk s mimozemšťany, kteří o vás pečovali, je popsán velmi podrobně ve Starém zákoně. Procházíme-li historií vaší planety, zjistíme, že jste se příliš nepolepšili, ale naopak, opět přivádíte na pokraj zhouby další krásnou planetu. Proto mnoho lidí opět předpovídá konec světa. Pro záchranu vašeho světa by však stačilo tak málo a tak mnoho současně. Stačilo by ovládat své myšlení, své sobectví a chtivost, a být láskyplným, tolerantním a pozorným. Láskyplné vibrace eliminují automaticky veškeré zlo, jenže své myšlenky ovládá strašně málo lidí, protože si většinou myslí, že myšlení je anonymní. Kdybyste však mluvili s jasnovidcem, dověděli byste se, že on vidí myšlenky jako tmavé či světlé útvary, různě seskupené v místnosti i venku. Zbarvení mají dle své kvality. Tyto útvary prostupují i zdánlivě pevné zdi, jako jsou stěny domů. Myšlenky se sdružují na základě rovnosti. To znamená, že myslíme-li na někoho v dobrém, posíláme mu dar lásky, proto ho zasáhne seskupení dobrých myšlenek a jemu se vše daří, je šťastný. Dle stejného principu funguje zloba. Ale vraťme se k těm nejznamenitějším a nejláskyplnějším myšlenkám. Ty stoupají a vrátí se posílené a znásobené zpět k těm, kterým byly určeny, ale i k těm, kteří je vysílají. Koho tyto paprsky lásky zasáhnou, pocítí nesmírné štěstí. Vše se mu daří, má dobrou náladu a sálá z něho štěstí. Takto se láska násobí. Říkali jsme si, že u zlobných vibrací je to stejné. Podléhají totiž stejným zákonům. Člověk, který se rozčílí, škodí nejen člověku na kterého se zlobí, ale současně ohrožuje sebe i všechny ve svém okolí, kteří nejsou odolní vůči negativitě. Co se děje, když se rozzlobíte? Vaše aura se špiní negativitou, hnědne a tmavne, bortí se pod tíhou špatných myšlenek. Trhají se z ní kusy, které vystřelují jako šípy a napadají auru toho, na kterého se zlobíte, kdyby byl tisíc kilometrů daleko. Infikujete ho svým hněvem, takže zasažený je popudlivý a agresivní, aniž by znal příčinu. Jsou-li rozhněvané bytosti v přímém kontaktu, nastává situace, kdy se jeden z nich rozzlobí, protože mu druhý ukřivdil. Řekne mu své mínění slušně, čeká omluvu, ale co se nestane, místo omluvy sklidí další slovní agresi. Proč? Zdá se to nepochopitelné. Je to proto, že ho prvý, kterému bylo ukřivděno, infikoval svým hněvem, i když svůj hněv neprojevil. Může se to stát i tehdy, kdy člověk, který ublížil, si své viny původně nebyl ani vědom. Pokud jeden z nich nepřijde k rozumu a jeho hněv nevyprchá, neztichnou negativní vibrace. Ty dle zákona rovnosti přitahují další negativitu a začarovaný kruh se uzavírá. Ošklivé myšlenky, jako pavučiny, se spojují se stejně negativními myšlenkami a koho zasáhnou, ten je nešťastný, zlý a možná i nespravedlivý. Co vysíláte, to se vám dříve či později vrací. Jedině láska dokáže tuto zlobu a nenávist eliminovat. Proto lásky a jejich něžných vibrací není nikdy dost. Posiluje vás v dobrém a tiší zlobné vibrace. Každý z vás by si měl najít kratičký čas během dne v ústraní, kde by budil v sobě lásku a posílal ji všem bytostem na světě. To přání je tak prosté a účinné.

"Nechť jsou všechny bytosti šťastné!"

Ježíš-Aštar

 

Karma a její zákony

Vyprávěli jsme si o tom, že co člověk vyšle, to se mu dle vesmírného zákonu rovnosti dříve či později vrátí. Jenže některá vina nejde tak snadno očistit. Těžké viny se zapisují do akáši záznamů a vyrovnáváme je třeba po několik životů. Stejným způsobem se evidují i naše dobré skutky. Kdybychom celou věc zjednodušili, mohli bychom říci, že jednotlivé karmy jsou naše odměny a tresty za všechno naše konání. Není to však vůbec jednoduché, jak se na prvý pohled zdá. Uvedu příklad - váš duch inklinuje k prchlivosti, chcete se v zájmu svého pozitivního vývoje tohoto rysu zbavit. Jste stavěni tak dlouho do situací, které vyvolávají vaši prchlivost, dokud tento povahový rys nezvládnete. Jakmile tyto situace zvládnete, ztrácí vaše karma smysl a je eliminována. Někdy je váš čin tak negativní, že vyvolá v postiženém tak silný pocit nenávisti a zloby, že přetrvává po celý zbytek života. Tím se vytváří silná karmická vazba. Zemře-li člověk s myšlenkou na pomstu, zůstane upoutaný k těmto sférám a mstí se z duchovního světa. To se stává proto, že tato bytost je obtížena svou negativitou natolik, že nemůže předstoupit před Světlo Nejvyššího principu lásky a stvoření. Nemá prostě zájem o toto vyzařování a často je ani nezahlédne pro svou připoutanost. Proto mějte na paměti, že každá připoutanost nás velmi brzdí v duchovním vývoji. Často je tato bytost tak pomstychtivá, že se v astrálním světě zdrží tak dlouho, dokud se provinilec znovu nereinkarnuje. Mstít se mu smí teprve od toho okamžiku, kdy provinilec dosáhne věku, kdy křivdu spáchal. Msta udeří dotyčného provinilce plnou silou, nastanou mu velice pestré obtíže, bolesti a nevolnosti, které lékaři velice těžce identifikují. Obyčejně nemohou nic zjistit. Zahrnují tyto potíže mezi neurózy, avšak po určité době dochází k poškození orgánu, na který jsou zaměřeny. Poškození odpovídá vždy symbolicky vině. Na příklad, zavraždil-li jsem někoho ranou nožem do žaludku, budu asi v dalším životě trpět žaludečními vředy, které se zvrhnou v rakovinu. Přerazil-li jsem ve dvaceti letech někomu ve vzteku nohu, asi si ji v témže věku zlomím sám. Tyto potíže mne pronásledují tak dlouho, tolik životů, dokud nepochopím svou chybu, že nesmím tyto věci dělat a že se musím změnit. Tak, jak vám to nyní vysvětluji, působí karma dojmem spravedlivého trestu. To však je omyl. Je to vlastně milost, která nám umožňuje se očistit ze svých vin a zvládnout své negativní vlastnosti. Pochopíte to lépe, když vám vysvětlím, že vlastně karmu si volíte v duchovním světě sami. Musím vám však nejprve vysvětlit, co se děje, když umíráme a přecházíme do jiné dimenze bytí.

Při umírání stoupá pocit nevolnosti až k nesnesení, opět to závisí na naši karmě a připoutanosti k pozemskému životu. Náš mozek vylučuje hormon smrti, jsou to tak zvané endorfíny, které působí jako morfium, abychom tolik netrpěli. Náš duch, který je k hmotnému tělu připoután šňůrou, se začne uvolňovat a my pojednou vidíme před sebou tunel a v dálce Světlo, které nás nesmírně přitahuje. Letíme tedy za ním, až před ním staneme zalití paprsky jeho lásky (proto úsměv na tváři mrtvých). Během letu obyčejně slyšíme svist nebo řinčení, někdy slyšíme cinkot zvonků, jindy krásnou hudbu. Když staneme před Světlem, jsme uvítáni jako milovaná bytost. Nikdo nám nic nevyčítá, ani nás nehubuje, ale my okamžitě známe všechny své chyby a skutky. Zde je jiná dimenze a čas prakticky neexistuje, proto vidíme všechny své životy minulé najednou a můžeme nahlédnout i do vývoje budoucnosti.

Čas má prostě jiný rozměr. Máte tu své rádce a pomocníky, sudičky, anděle strážné, kteří vás vedou. Protože vaše viny vám brání splynout se světelnou bytostí, žádáte, abyste své viny mohli napravit. Společně jsou pak navrženy základní karmické mezníky vašeho budoucího života tak, abychom mohli se ctí obstát ve všech zkouškách. Když je scénář budoucího života hotov, ptají se vás, zda s ním souhlasíme. Většinou souhlasíme, protože naši pomocníci dobře znají naše přednosti i slabiny. Někdy se však stane, že žádáte tvrdý scénář, abyste se rychleji očistili a pokročili. Vidíte tedy, že vaše svobodná vůle se plně uplatňuje. Na scénáři se však začne pracovat teprve tehdy, když překročíte mez, za kterou už není možný návrat do hmotného těla. Jakmile je scénář hotov a vy s ním souhlasíte, odcházíte do příslušné sféry duchovního světa, která vám vývojově náleží a připravujete se na svou příští reinkarnaci. Jinak zde žijete normálním životem, neboť to, čemu my říkáme smrt, není nic jiného, než odložení hmotného těla jako poškozeného šatu. Jakmile skončí čas příprav a jsou vyhledáni vhodní rodičové, stanete znovu před Světlem a svými pomocníky. Znovu jste tázáni, zda se scénářem souhlasíte. Jakmile pronesete souhlas, odložíte své astrální tělo, někdo tomu říká druhá smrt, vstoupíte do řeky zapomnění a vyzáříte se do příslušného oplodněného vajíčka. Toto zapomnění je vlastně aktem milosrdenstvím, abyste netrpěli steskem po jiných sférách a formách života a necítili své těžké viny. Začínáme s čistým štítem. Jen tam můžete prokázat, že jste se polepšili. Pak běží váš život přibližně dle stanoveného scénáře. Proč říkám přibližně. I zde se uplatňuje vaše svobodná vůle. My si minulé životy většinou nepamatujeme, jen zasvěcenci znají své životy minulé, ale náš duch, který nás vede, si pamatuje vše a nejlépe ví, jak se máme v tomto životě chovat. Proto musíme naše životy posuzovat vždy z hlediska více životů, ne jen z hlediska toho života, který právě žijeme.

Mám na mysli zdánlivé rozpory, na které poukazují někteří nevěřící. Mnohokrát jsem je slyšela jak říkají : "to není spravedlivé, Bůh nemůže existovat, jinak by nedopustil, aby tento člověk, který je tak dobrý, tolik trpěl".

Ano, v tomto životě se to zdá nespravedlivé. Ale ti, co tolik protestují, nevidí, že tento hodný člověk, který tak trpělivě snáší veškeré příkoří osudu, byl v minulých životech zlý a možná se neštítil vraždy. Tento člověk v současném životě dobře poslouchá své duchovní vedení a očisťuje se pokorně ze svých vin. Když mu lidé domlouvají, aby si nenechal tato bezpráví líbit, většinou je neposlechne, protože člověk obyčejně vítá své karmické mezníky. Nejvíce vítáme své karmické mezníky, které nám přinášejí štěstí, ale vězte, že štěstí je ošidná věc. V podstatě jsou to tvrdé zkoušky našeho duchovního postupu. Je všeobecně známo, že utrpením rosteme, zamýšlíme se sami nad sebou a cítíme s druhými bratry a sestrami v utrpení, ale když nás potká štěstí, obyčejně myslíme jen na sebe a své krásné pocity a úplně zapomínáme na ostatní. Jen velice pokročilý člověk dokáže na vrcholu štěstí myslet na ostatní trpící bytosti. Proto říkáme, že štěstí je nádherný, ale těžký karmický mezník.

Nyní se vraťme k tomu, že i v tomto hmotném světě můžete uplatnit svobodnou vůli ve smyslu dopadu karmy na náš život. Představte si osu svého života jako přímku a karmu jako průsvitnou kouli, která nastupuje ve stanovený čas tak, že naše životní osa jí prochází. Prochází ji plně tehdy, nejsme-li ani horší, ani lepší než minulý život. Karma nás zasáhne naplno. Jsme-li však dobří, nadlehčujeme dobrými skutky a láskyplnými vibracemi svou životní osu, takže nás karma buď mine, nebo o nás jen nepatrně zavadí. Jestliže jsme nic nepochopili a jsme zlobní, zatěžujeme jeden konec své životní osy balastem své nenávisti a negativních vibrací, takže nás karma zasáhne více a tvrději, než bylo původně v plánu. Je tedy pošetilé naříkat nad ranami osudu, neboť se nám děje jen to, co si sami přejeme a co jsme si přichystali svými skutky. To však neznamená, že bychom neměli mít soucit se svými bližními, naopak, je nutné, abychom pečovali o své méně pokročilé bližní nebo trpící bratry a sestry. Neboť tam, kde oni jsou, jsme kdysi byli my a tam, kde jsme nyní my, i oni jednou dle zákona vývoje budou. Zdůrazňuji to proto, že mnozí z nás cítí nevoli nad lidmi, kteří jednají nepoučeně a tvrdě. Mějte na mysli vždy, abyste k nim nebyli příliš tvrdí, protože oni jednají dle svého vývojového stupně a karmy, kterou zvolili. To ovšem neznamená, že byste měli souhlasit s bezprávím a zlobou, nikoli, ale zlobu nepotřete zlobou, jen ji znásobíte. Je třeba, abyste ji ve svém srdci vůbec nepocítili a pak teprve můžete říci klidně svůj názor. Budete se divit, jak rychle zmizí hněv vašeho protivníka. Přinejmenším začne přemýšlet, proč jste zůstali klidní. I zde platí zákon, že láska eliminuje negativitu. Je-li vaše chování vstřícné a láskyplné, nelze dost dobře na ně reagovat negativně. A proto vám všem přeji hodně lásky, lásku vám posílám s přáním: "Nechť jsou všechny bytosti šťastné!"

Ježíš-Aštar